sobota 11. srpna 2012

Sedmý díl-Škola

Tak, tohle je zatím poslední díl, který jsem na www.yaoipovidky.blog.cz zveřejnila. Ale! V sešitě toho mám ještě dost xD
A normálně uvažuju o tom, že tuhle povídku přejmenuju. Zrovna nedávno jsem dopsala další část a ono se to ubírá takovým směrem... že se tam to slovo bishonen prostě nějak začíná nehodit xD Ne, nechci vás strašit s tím, že tam bude i heterosexální pár. To se nebojte. To bych pak nebyla tak zvrhlé yaoi hovado, že? Hm, tuhle povídku mě baví psát, je taková... Jiná než ty ostatní. Řekla bych, že je to moje srdcovka. Ale normálně víte, co se mi nedávno povedlo, jak jsem to psala? Já tam dala scénu, že Orihimme se zhroutila na zem a brečela a nehýbala se a přiběhli za ní Rukia, Renji a Chad. A potom jsem se dívala na Bleach a tam Orihimme na zemi, nehýbala se přiběhli za ní Ichigo s Chadem xD Sice se na ně Orihimme smála, ale taková podoba... V tom bude něco víc xD


*DRUHÝ DEN*
Ichigovi na nočním stolku řve budík. Praští po něm rukou. Nechce se mu vstávat. Nechce se mu probouzet z toho krásného snu. Zdálo se mu, jak se svou láskou kráčí alejí rozkvetlých sakur. Krásný sen… Do kterého začne řvát budík. Pak Rukia, která už stihla vylézt ze skříně a rovnou oblečená, začne s tím, že ať si pohne nebo přijde pozdě. K tomu se přidá ještě hádka mezi Lilin a Konem. To je teda ráno…
"No jo, už jdu," hrabe se zrzek z postele, "ZTICHNĚTE!" zaburácí na plyšáky.
"On si začal!" ukazuje kuře na medvěda.
"No dovol! Já, Kon-sama, mám právo sedět na tak výsostném místě jako je okenní parapet!"
"A to říká kdo?" přiskočí k němu Lilin.
"Já, velevážený Kon-sama!" uteče on před ní na zem s úmyslem nějak zákeřně na ni zaútočit. Čili zavolat na Ichiga, ať řekne Ishidovi, ať jí přešije fasádu. Zrzek si ho však nevšimne. Místo toho o něj zakopne. Plyšák letí ke skříni.
"ITTAAAAI!" řve. Na hlavě mu vyvstala boule.
"To máš za to!" utrhne se na něj Lilin.
"Sklapněte!" okřikne je Ichigo.
"Hnn da"L udělá kuře a medvěd se sbírá ze země. Mne si nabitou hlavu. Ale konečně je klid.
"ITADAKIMASU!" vybafne na ně Isshin zpoza kuchyňských dveří, misky rizota v ruce. To ten klid netrval moc dlouho. Jen po dobu, co se Ichigo převlíkal. Zrzek protočí panenkami, nuceně poděkuje a nahází do sebe snídani. Touží být z tohohle blázince co nejrychleji pryč. Je u vchodových dveří dokonce dříve než Rukia. A když je otevře, tak…
"Renji!" vrhne se mu kolem krku a líbá ho. Konečně mu někdo zvedl náladu.
"Nepočkáme ještě na Rukiu?" praví Renji, když ho Ichigo popadá za ruku a táhne směrem ke škole.
"Á. No jo, vidíš?" odpoví. Čekání na kamarádku si krátí líbáním své lásky. Když se jí dočkají, společně vyrazí do školy. Milenci ruku v ruce. Když však přijdou do třídy, všichni na ně hledí jak spadlí z višně. Jen Orihimme radši sklopí pohled na učebnice, co má na lavici.
"Kurosaki-kun," špitne, nikdo ji ale neslyší.
"IIIIICHIGOOOOOOOO!" letí k němu hnědovlasý kluk s pošetile šíleno-radostným výrazem ve tváři. Keigo. Vůbec si nepamatuje, co se stalo před několika dny. Že mu zrovna tenhle jeho spolužák zachránil život. No teď se zrzek instinktivně chytá Renjiho paže, který na Keiga jen třeští oči. Ve snaze ustoupit a odtáhnout svou lásku na stranu nastaví Keigovi, který už je jen na krok blízko, nohu. Keigo letí přímo na zrzka, údivem otevřenými rty zrovna na ten jeho spodní, takže to vypadá, jako by ho líbal. Navíc se dlaněmi instinktivně chytí jeho ramen. Všichni třeští oči, Ichigo Keiga ze sebe setřese a div se nepoblije. Keigo má místo očí srdíčka, Renji se smíchy popadá za břicho. Rukia také.
"DO PRDELE, KEIGO! NEUMÍŠ DÁVAT POZOR?!"
Keigo nic neříká, ve tváři má výraz právě obšťastněného pudla.
"Moje-rty-na-těch-jeho," udělá a odcupitá na místo. Ichigo protočí panenky, Renji s Rukiou div nebrečí smíchy. Tohle není na rupnutí nervů od žárlivosti. Tohle je na potrhání se smíchy.
"Co je tady k smíchu?!" prohodí zrzek, čímž způsobí, že oba dotyční ztichnou.
"Gomenasai!" vyprsknou oba, "to se nedalo vydržet!"
Ichigo znovu protočí panenky, sebere se a jde na místo. Sám, bez Renjiho. Ten se totiž skácel smíchy na zem.
"Kurosaki-kun…," špitne Orihimme, když kolem ní její tajná láska prochází. Jejich pohledy se střetnou. Inoue neví, co dělat. Má Renjiho ráda. Ale teď´má chuť ho vyfackat. Ublížit mu. Nebavit se s ním. Co se to s ní děje?! V očích má smutek. Snaží se ho skrýt za úsměv.
"Á, ahoj, Inoue-san," usměje se na kamarádku Ichigo. Nevšimne si ale výrazu v jejích očích a jde dál. V klidu se usadí na místo. Čeká, než se u něj jeho milý zastaví. A jen, co se tak stane, zrzek vstane, obejme ho kolem ramen a nechává se od něj líbat až do začátku hodiny. Nevnímají nic kolem sebe. Teď pro ně oba existuje jen ten druhý. Šťastní a zamilovaní do svého druha. Nevnímají vůbec nic, jsou naprosto ztraceni ve svých polibcích. Nevidí ani Orihimme, která si jich všimla. Srdce se jí zaplňuje žalem. Vztekem. Má chuť mezi ně vrazit a překazit jim tuhle jejich nádhernou chvíli, ale nedokáže to. Jsou to její přátelé. A měla by být ráda, že jsou šťastní. Měla by je nechat tak. Nedokáže ublížit jejich vztahu. Ale nedokáže ani být za ně ráda. CO JE TO S NÍ?! Ukápne jí slzička. Malá slzička, ale přesto náznak snahy o úlevu. Upadne na Inoue dlaň a zůstane tam. Jako by to měl být důkaz toho, co se Orihimme odehrává v hlavě.
"Inoue-san. Co se stalo?" ptá se starostlivě Rukia. Ta jediná si všimla jejího výrazu. Zrzka však nic neříká, jen potichounku, tak, aby to nikdo neslyšel, zavzlyká. Rukiiny uši jsou však bystré jako uši rysa.
"Co se děje?" sklání se k ní a hledí do její uplakané tváře.
"N-nic. Už je to v pohodě," otře si rusovláska rukávem slzy. Černovláska se užuž chystá jí na to něco říct. Nestihne to však, protože právě začalo zvonit a do třídy vchází sensei. Všichni se usadí na svá místa a hodina začne. To ovšem neplatí pro Ichiga a Renjiho. I když sedí přes uličku, nic jim nebrání v tom, aby se pošťuchovali.
"Neházej po mně ty papírky," hodí po něm rudovlásek pohled.
"Budeš to muset přežít," vyplázne na něj zrzek jazyk. Vezme papírek, napíše na něj zamilovaný vzkaz, poskládá to, označí nápisem 'PŘEČTI SI TO' a hodí adresátovi.
"Tůdle," vyplázne na něj dotyčný jazyk. Ichigo si odfrkne a dělá uraženého. Po chvilce se ale na svou lásku začne pošklebovat. Renji mu to oplácí. Ichigo vyprskne smíchy. Renji také.
"Kurosaki! Abaraii!" napomene je učitelka, která už toho má dost, "Přestaňte nebo vás rozsadím!"
Oba rázem ztichnou. Chtějí furt sedět vedle sebe. Zbytek hodiny proběhl v klidu. O přestávce se ale Ichigo zvedl. Popadl Renjiho za ruku a šli na střechu školy.
"Nemůžu se nabažit těch tvých rtů," opřel ho Ichi o zeď.
"Já se nemůžu nabažit tebe celého."


Žádné komentáře:

Okomentovat