První díl-Únos

Warning: žádný. Je to teprve první díl a teprv se to rozjíždí. Ale nebojte, v zásobě mám pár pěkných yaoi scének ;)

Věnování: na předhcozím blogu jsem ho věnovala Kaně, která se na tenhle díl těšila. Takže jí ho věnuju i teď ;)

Je noc. Temnými ulicemi Karakury běží chlapec s velmi zvláštními vlasy, oděný v černém kimonu ladícím s tmou. Na zádech má katanu pomalu větší než on sám, ovázanou bílým zářivým obvazem. Nikdo netuší, že ještě před chvílí byl téměř obyčejný kluk, odpočívající doma ve své posteli. A byl by to tak dělal i dál, kdyby z ničeho nic neucítil to zvláštní reiatsu. Zlé a celkem silné reiatsu. Ale on se nebojí toho, komu patří. Co ho děsí více, je to, že ono reiatsu jde cítit z místa, kde bydlí jeho spolužák. „Zun zun-kun“, jak mu někteří shinigami přezdívají, tedy přidává na rychlosti a za chvíli už je na místě. Vidí před sebou obrovského Menose, jak se chystá zničit ten dům cerem.

„Keigo!“ křikne v duchu chlapec. Vyvolává ban kai a mění se v hollow. Okamžitě svému protivníkovi letí do rány a svou katanou rozpůlí proud šarlatově rudého reiatsu letící Menosovi od huby.

„Getsuga Tensho!“ zařve pak a jediným mávnutím svého Zangetsu vytváří protiútok. Zasáhne svého nepřítele do hlavy. Ten vzápětí mizí. Ichigo stojí a maska mu pomalu odpadává z tváře. Drtí se o zem, jako by to byl jenom prach.

„Ichigo!“ ozve se najednou za klukem. Ohlédne se.

„Rukio!“ zvolá, když uvidí svou kamarádku.

„Menos? Zrovna tady?“ diví se černovlasá shinigami. V tomhle místě hollow a už vůbec ne Menosové moc nebývají. Tady, u Keiga. A teď tu zrovna Ichigo jednoho zabil. Nemá s tím zas něco společného Aizen?

„V poslední době je to normální,“ povídá zrzek s mírně ironickým tónem, „Hollow a Menosové u mých spolužáků. Mám pocit, že se to děje čím dál častěji. Od té doby, co jsem pro Uraharu získal zpět Hougyoku,“ mračí se Ichigo. Rukia je v šoku.

„V tom musí mít prsty…,“ třeští oči černovláska.

„Aizen. Ten zatracený Aizen! Jako by už nestačilo, co udělal. Nejprve obalamutil celou Soul Society. Hinamori ho milovala. Pak Espada pod jeho velením unesla Inoue-san a teď ještě tohle!“ rozčiluje se Ichigo. Z očí mu srší vražda. Tohle je prostě moc.

„Neboj se. Musíme doufat, že Urahara Hougyoku brzy zničí. Pak už si s celým Las Noches poradíme.“

„No jo,“ dí Ichigo. Je naštvaný na celé Hueco Mundo. A hlavně na sebe, že není dost silný na to, aby se ubránil Aizenově zanpakutou. A navíc, tak tak dokáže udržet krok s Grimmjowem. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby bojoval třeba s Ulquiorrou nebo dokonce se Starkem, nejsilnějším členem Espady. Ichigo se sebere a jde domů. Potřebuje se prospat. Bere Rukiu s sebou. Cestou jsou oba potichu jako pěna.

*druhý den*

Ráno jako obvyklé. Tátova přepadovka, otravný Kon a snídaně s Yuzu, Karin, Rukiou a otcem. Jo, a taky cesta do školy. Když však Ichigo vejde do třídy, je poloprázdná. A co víc, chybí Orihimme.

„Arisawo-san? Kde je Inoue-san?“ ptá se Ichigo Tatsuki.

„Nevím. Ale ty s ní teď chodíš ven, ne? Tak bys to měl vědět,“ našpulí Tatsuki rty. Ichigo si jde sednout. Rukia také.

„Kdybych to věděl, neptal bych se tě,“ odsekne při odchodu.

„Inoue dneska nepřijde. Je nemocná,“ ozvalo se najednou ode dveří. Ichigo s Rukiou tam koukají. A hledí jak spadlí z višně. Co ti tu dělají? A jak vědí, co je s Inoue?

„Rangiku-san! Toshiro! Yumichiko! Ikkaku! Renji! Co vy tu děláte?“ zvolá překvapeně zrzek.

„Pro tebe jsem kapitán Hitsugaya,“ ohradí se kluk s bílými vlasy. Na Ichigovu otázku však nikdo neodpoví. To mu ale nevadí. Naopak. Je rád, že tu jsou jeho „kolegové“. Obzvlášť Renji. Ichigo po něm nesměle koukne. Ach, jak dlouho už po něm touží… Zprvu si to nechtěl přiznat, ale je to tak. Jenomže pořád na něj jen takhle kouká a k ničemu většímu se nemá. Teď na něj také furt jen kouká. Celou dobu, co si jeho láska hledá místo. A jedno najde. Přímo vedle něj. Ach, kdyby jen věděl, jak Ichigovi tluče srdce… Jak moc po něm touží…

Když si Renji jde sednout, nedá mu to a kousek po kousku musí očima skenovat Ichigovo dokonalé tělo. Ale k ničemu většímu se nemá. Zase. Zase na něj jen tak civí. To nedokáže nic víc? Ale co když to Ichigovi bude vadit? Kdyby se dozvěděl, co k němu Renji cítí?

Oba naprosto nic netuší, co jeden ke druhému cítí. A neví ani, že jeden druhého propalují pohledy. Až když Renji Ichiga míjí, jejich oči se střetnou. Oba ale vzápětí odvrátí hlavy.

*O přestávce*

Ichigo se přemáhá. Chce se Renjiho zeptat na to, proč tu jsou, a proto s ním potřebuje být o samotě. Jenže to nejde tak lehce. Nemá odvahu.

„Renji?“ dí po chvilce, když se konečně přemluví, „Renji.“

„Un… Co?“ vytrhne se rudovlásek z přemýšlení.

„Jdeš ven? Chci s tebou o něčem mluvit.“

„Un… c-co? Jasně.“

Cestou nikdo z nich nemluví, jen na sebe zas tak koukají. V jednu chvíli se jejich pohledy zase setkají. Ichigo udělá rekord-křečovitě se na Renjiho usměje. K-so. To neumí nic lepšího? Yareyare… Renji jen nadzvedne obočí a je zticha. Kdo ví, co se odehrává v jeho hlavě… Co si o téhle situaci myslí… (Zajisté ale přemýšlí o tom, jak na Ichiga udělat dojem.)

„Jak to, že jste tady?“ ptá se zun zun-kun, když dorazí na místo.

„Un… Etoo… Víš, vrchní kapitán Yamamoto nás sem poslal zaprvé proto, že je nebezpečí, že se zde objeví nějací Arrancaři, zadruhé proto, že jsem ho přemluvil, abychom tě v případě ohrožení mohli chránit a zatřetí proto, že hollow se tu teď objevují jako houby po dešti.“

„Já nepotřebuji žádnou ochranu a pomoc.“

„Ty by ses hodil do jedenácté divize.“

„No a?“

„Hele. Víme, co se stalo s Hougyoku.“

„Jak…“

„Yoruichi zřejmě měla obavy, tak řekla kapitánce Soi Fon.“

„Hm,“ udělal Ichigo. Sebral se a odešel do třídy. Nepotřebuje žádnou pomoc!

Zbytek vyučování proběhl celkem normálně. Když však šli s Rukiou domů, učitel zvláštní reiatsu. Zlé a hodně silné reiatsu. U domu Orihimme!

„To je…,“ povídá Ichigo. S Rukiou na sebe kývnou a běží tam, kde to reiatsu cítí.

„Postarej se o moje tělo!“přikáže zrzek, když dojdou na místo. Mění se v shinigami a obhlíží si nepřítele. Hm, Grimmjow? To půjde lehce…

„Ale. Dlouho jsme se neviděli,“ usmívá se Šestka.

„Teď to bude naposled. BAN-KAI!“ řve Ichigo, vyvolává Zangetsu a posléze se mění v hollow. Grimmjow na nic nečeká a útočí na něho cerem. Ichigo se ale brání. Grimmjow na něj metá jedno cero za druhým. Za tu dobu, co se s Ichigem nepral, dost zesílil. To však na Ichiga neplatí. Účinně se brání svou zanpakutou a svým reiatsu. Dokud jeho maska nezmizí. To je Grimmjowova šance! Žene se na něj se svou zanpakutou. Ichigo před sebe strká Zangestu. Jenže… Ten se pod nátlakem Grimmjowovy Pantery láme! Grimmjow Ichiga probodne. Ten omdlévá.

„ICHIGOOOO!“ křičí Rukia.

„Co? Ty?“udělá modrovlásek a taktéž ji probodne. Rukia padá na zem. Pokouší se pohnout. Nejde to. Plná žalu a vzteku sleduje, jak si nepřítel bere jejího kamaráda a mizí s ním v Hueco Mundo. Rukia nedokáže hnout ani brvou. Co bude dělat? Naštvaná sama na sebe leží na zemi, zraněná a čeká na trest za to, že nedokázala zachránit kamaráda. Čeká na smrt. Ichigo…