Uřímně se nemůžu dočkat, až vám tam hodím ten slibovaný pár Voldemort/Sasuke xD No, už se to pomalu začíná rýsovat. Řeknu vám, štve mě, že toho nemám předepsaného víc. Ale taky bych chtěla mít více času na to, abych si to mohla předepsat. Ale to je furt sam k-pop, Bleach, kreslení, facebook, skype a chození ven. Musím se polepšit xD
WARNING: k dnešnímu dílu žádný.
ANOTACE: musela jsem to udělat malinko OOC. Chápejte, v deset večer po svém mozku nemůžu chtít, aby vymyslel něco kloudného a takového, aby se to shodovalo s Voldyho povahou. Fuj, už se mi i pletou písmenka na klávesnici. Asi mám nějaké choré ruce
"Co tu chcete?" vyštěkne a v ruce má jakýsi divný chomáč blesků, či co to je.
"Pán zla tě chce vidět. Mdloby na tebe," mávnu hůlkou a on padne na zem.
S Dracem ho sebereme a odneseme k nám domů. Pokud má být předveden na příští schůzi, musí s ním být skvěle zacházeno. Přece nechceme, aby nám utekl znova, že?
*Druhý den*
Nečekal jsem, že schůze bude už dnes. Ale všechno vychází podle plánu. Zrovna já, Lucius Malfoy, mám Pánovi zla předvést našeho a i jeho veleváženého hosta. Draco se ale stále netváří moc nadšeně. Měl by být rád, vždyť díky tomu naše oblíbenost u pána stoupne.
"Přátelé," založil si zase Pán ruce jen, co jsme všichni zasedli, "jak jistě víte, čas Harryho smrti stále není pevně stanoven, neboť se ještě nenašla správná hůlka."
Belatrix se na něj ublíženě dívala.
"Belatrix, kolikrát ti to mám opakovat? Tvoji hůlku použít nemohu. Nicméně máme dalšího spojence, kterého bychom mohli použít. Luciusi, předveď jej," pokyne mi. Já tedy vstanu a s hrdostí předvedu našeho váženého hosta před Pána. Musím uznat ale, že je pěkně nevychovaný. Ani nepozdraví. Nenápadně do něj strčím. Je přece zvykem, že poddaní by měli být ke svým nadřízeným zdvořilí nebo snad ne?
"Konnichiwa," řekne a ukloní se. Tak je to správně. Dokonce úklona… Nečekal jsem ji, ale je to správně. Asi to také začnu praktikovat. Pán, nijak nezaskočen jeho chováním, mu pokyne, ať se usadí vedle něj.
"Přátelé, přivítejme zde našeho veleváženého hosta, který má zvláštní schopnosti, pomocí kterých nám může pomoci zabít Harryho. Jak se jmenuješ?"
SASUKE:
Pff, tohle zřejmě bude král těch bláznů. Už jen ten vzhled o tom svědčí. Holá hlava, v hadrech vypadá jak debil… Akorát by mě zajímalo, co si udělal s nosem, že ho má takový. Ale snad nebude škodit, když mu řeknu své jméno.
"Sasuke. Uchiha Sasuke," odpovím stroze a dál sedím jak placka, zamračený pohled.
"Dobře, tedy. Předveď nám, co dokážeš."
Hm, to tak. Ještě toho pak využijí a třeba mě zabijou.
"To byste rádi věděli, co? Ovšem ujišťuji vás, že schopnosti, které se dědí v klanu Uchiha, jsou v mé zemi ty nejsilnější a nejlepší."
"Výborně," pověděl ten skinhead. Po zbytek té sešlosti či co to bylo, se bavili o mně a mně naprosto neznámých prkotinách. Prý mám zabít nějakého kluka nebo co. Ani ho neznám a ani nevím, jak vypadá. Ale třeba je to stejný pitomec jak Naruto. Třeba proto ho chtějí zabít. Pokud by to tak bylo, milerád bych jim pomohl. Pokud ne, je mi to jedno. Ale pokud by mě za to dostali domů, tak proč ne, že? Ale… Má to jedno úskalí. Musel bych bydlet zřejmě u těch připitomělých blonďáků. Tsche, ani nápad, to radši budu u toho skinheada. Jsem přece Uchiha, ne? A navíc, po té schůzi se mi ten skinhead nezdá zas až tak šílený. A je dost chytrý. V hlavě se mi klube plán. Jo, mám to. Zabiju toho Propera nebo jak on se to jmenuje a pak se s pomocí toho skinheada dostanu domů. Konečně jsem na to přišel! Jakto, že mi to tak trvalo, když jsem Uchiha? Že by chyba v matrixu? Možná, v tomhle světě je možné všechno.
"Hej! Blbečku! Táta chce, abys šel s námi!" řve na mě ten blonďatý magor mladší. To tak. Abych z nich zešedivěl?
"No tak, no tak, Draco. Mluv s naším hostem slušně," napomene ho magor starší. Ten skinhead jim však poručí, ať mě tu nechají. Fajn. Aspoň tohle přání se mi splnilo. Ale proč vůbec chce zabít toho kluka? Dumám nad tím valnou chvíli, než mě napadne chytrá věc. Zeptat se ho.
"A proč vůbec chcete zabít toho… toho Happyho nebo jak je to?" vzhlédnu k němu. To je poprvé za posledních pár let, co jsem k někomu vzhlédl s výrazem, který nebyl plný nenávisti nebo pohrdání nebo pýchy. Jo, a taky ten někdo nebyl z rodiny. Sám se tomu divím.
"Řekněme, že jsem se kvůli němu dostal na úplné dno. Na dno dna, které mě sžíralo celých třináct let. Třináct let než jsem dosáhl své plné síly. A teď mi další tři roky zabraly přípravami na jeho porážku a pokusy o to ho zabít. Jenže mě vždycky porazil buď on, nebo mu pomohl Brumbál. Ale jednoho dne se věštba naplní. Naplní se a ten, kdo zůstane naživu, budu já! Porazím Brumbála. Stanu se nejmocnějším kouzelníkem světa! Já, Lord Voldemort!"
Hm, krásná řeč. Ale jak si tak uvědomuju, tak ten skinhead je vlastně v něčem stejný jako já. Já chtěl převýšit Itachiho. Být lepší než on. On, který je nejlepším Uchihou ze své generace. Ten skinhead zase chce převýšit celý svět a být nejlepší ve svém oboru. Musím se přiznat, že se mi líbí, že s tím skinheadem mám něco společného. Musím se ho ptát dál. Nevím, proč, ale musím. Něco mě k tomu nutí. Nejen zvědavost. Ale i nějaký jiný pocit, který neumím popsat.
"A… A proč se chcete stát nejsilnějším na světě?"
"Proč? Je to jednoduché. Abych pocítil tu moc."
Hm, aby pocítil tu moc, jo? Zajímavé.
"A proč chcete cítit tak velkou moc? Nestačí vám ta, kterou máte teď?"
"Chlapče. Některé věci na světě nejsou vždy takové, jaké by měly být."
Hm, to moc dobře znám. Otec, který jednoho syna preferuje před druhým… Ale co tím myslel, sakra?
"Co jste tím myslel?"
"Snad přijde čas, kdy to poznáš. Kdy poznáš tu nespravedlnost. A chuť pocítit moc nejlepšího kouzelníka na světě."
"Jo. Tohle už dávno přišlo," povzdechl jsem si. Tahle řeč celkem prolomila mé Uchihovské já. Mou masku. Jo. Přesně tak. Uvnitř jsem jen troska, co neví, co se sebou. Jak přestat žárlit na to, že otec má Itachiho radši. Jak přestat nesnášet zbytek Team Kakashi. Vždyť co mi vlastně udělali? Jsou mi jenom loutkami, na kterých si vylévám zlost na otce. Ale kdyby věděli, do čeho jsem se teď dostal, určitě by mi přišli na pomoc. Jak rád bych je teď viděl…
Ale co on sakra myslel tím, že snad přijde čas, kdy poznám jakousi nespravedlnost a chuť pocítit moc nejlepšího kouzelníka na světě?
Žádné komentáře:
Okomentovat