úterý 18. září 2012

Povídka pro Danee|W

Sourozenci, uuuuuuuuuuuuufffffffffff! xD Je tu další povídka na přání. Upozorňuji, je to jednorázovka. JEDNORÁZOVKA. JED-NO-RÁ-ZOV-KA! J-E-D-N-O-R-Á-Z-O-V-K-A!!! Proto je tak sáhodlouhá... A vlastně jo. Danee|W dlužím omluvu za to, že mi to trvalo tak dlouho. To víš, no, nebyly nápady a pak čas a stres ze školou a navíc s tím MAnifestem a cosplayem. Já plánovala jít za Neliel z Bleache a udělejte si za dva týdny komplet celý cosplay xD Ještě štěstí, že mi nejeblo tak moc a nedělala jsem tu vezri s tím kabátem a celou maskou, jinak bych skončila v Opavě. Nebo Bohnicích. Nebo v Opavě i Bohnicích. Najednou. No nic, k povídce, nebo jebne ještě vám, sourozenci. A vy pak po mně budete házet cihly za to, že jste skončili v Opavě i Bohnicích najednou a museli jste platit za doktory, recepty, léky a platit i psychicky za odloužení od rodiny, kamarádů, internetu, yaoi, slashe, anime, k-popu, j-rocku a za zavření v psychiatrické léčebně.
Fandom: Naruto
Pár: Naruto/Kakashi
Warning: 18+
Anotace: neumím psát krátké jednorázovky. Věřte mi. Měla jsem ve wordu tři stránky a dneska jsem napsala do sešitu dalších sedm. Ještě, že tak roztahuju, nebo kdyby to bylo na sedm stránek ve wordu, asi by mě tenhle textový editor za to zabil a musela bych z toho udělat jednorázovou dílovku xD


Střední škola, učebna číslo deset. Jako každý všední den, tak i dnes se v ní učilo. Ovšem zrovna byla přestávka. Před několika minutami totiž skončila hodina angličtiny. Třída byla prázdná, ale jen do té doby, než se prudce rozrazily dveře vedoucí na chodbu. Rychlostí jako blesk do ní vtrhl blonďatý chlapec a ne o moc pomaleji přiběhl k jedné z lavic. Spěšně v ní něco hledal.
„Sakra, kde je?!“ zanadával už, když ani tady nenašel to, co potřeboval. Prohledal už snad celou školu, ale nikde to nebylo. Tak kde, sakra?! Že mu to ten šedý magor zase ze srandy schoval?! Kluk se na lavici vykašlal a nasupeně přešel k dalším dveřím, které tentokrát vedly do kabinetu. Jako slušný hoch na ně zaklepal.
„Vstupte,“ ozval se zevnitř jemu velice dobře známý hlas Kakashiho senseie. Blonďáček tedy vešel.
„Co potřebuješ, Naruto?“ zeptal se učitel s milým výrazem ve tváři.
„Kde je?“ nedal se oblbnout tázaný.
„Co?“ zeptal se Kakashi, ve tváři nechápavý výraz. Hlavou mu probleskly úchylné myšlenky. Jeho blonďáček mu přišel roztomilý, když se zlobil.
„To pouzdro.“
„Jaké pouzdro?“
„Ty moc dobře víš, jaké.“
„Ale ne, nevím.“
„Tak to asi schovaly veverky, že? Prohledal jsem celou školu.“
„Jó, veverky jsou svině. Tuhle mě ve spaní shodily z postele.“
„Senseii, já to potřebuju. Máme matiku a víš, jaký je ten učitel pedant na pomůcky. Za další nedostatečnou už mě asi naši fakt přizabijou. Ach jo… mi zase táta strhne kapesné. Nebudu ani moct s tebou do kina nebo na večeři,“ nahodil Naruto psí oči. Věřil si s tímhle výrazem, vždycky na jeho senseie zabral. Kakashiho ale napadla skvělá věc.
„Hm, dobře. Schoval jsem ho,“ smál se, „Ale budeš si ho muset zasloužit.“
„Čím?“ ptal se Naruto, i když tušil. A v duchu protočil panenky. Neměl na nic čas, musel jít na hodinu!
„Tímhle,“ přirazil ho Kakashi ke stěně. Vášnivě ho líbal, koleno v jeho rozkroku. Naruto se nemohl udržet. Za chvíli měla začít hodina, ale tohle bylo tak vzrušující!
„N-ne! Senseii, já mám hodinu,“ snažil se ho ještě odstrčit dřív, než bude pozdě, ale marně. Sensei sklonil hlavu, aby se mohl věnovat jeho ušnímu lalůčku.
„Tak hodina bez pouzdra nebo hodina se mnou?“ šeptl mu do ouška Kakashi takovým hlasem, až z toho blonďáčka polilo horko a přeběhl mu mráz po zádech. Když jej Kakashi jemně kousnul, dlaně mi nevědomky přejel po jeho bocích. Na to se šedovlásek vítězně usmál.
„Tak přece se ti to líbí,“ řekl a pokračoval. Nejprve se chvíli ještě věnoval jeho rtům, ale pak se znovu přesunul na ušní lalůček, tentokrát druhý.
„Dej to sem,“ nedal se odbýt Naruto.
„Víš, že jsi celkem roztomilý, když se zlobíš?“ šeptl zas vzrušeně sensei a věnoval se jeho lalůčku jazykem. Narutův tep se zrychlil, nevědomky tichounce zasténal. Znovu ucítil Kakashiho koleno ve svém rozkroku.
„N-ne… Musím na h-hodinu. Nech mě. Až p-později,“ prosil, ale marně.
„Omluvím tě, že jsem s tebou potřeboval dořešit něco ohledně tělocviku,“ šeptal mu vzrušeně do ouška Kakashi. Vtom se ale ozvalo zvonění na hodinu. Naruto se mu vytrhl z obětí a se slovy „Musím tam být, jsem na matiku debil. Večer ti to vynahradím.“ zmizel.
Kakashi zkormouceně usedl za svůj pracovní stůl. Trochu ho štvalo, že se mu jeho lásku tentokrát nepodařilo svést. Ale na druhou stranu Narutovi matematika opravdu nejde, takže je jen dobře, že na hodinách se snaží chybět co nejméně. Ale za tu pětku za to, že nemá pomůcky, mu to bude muset vynahradit. Hlavou mu problesklo pár nápadů a na tváři se objevil ďábelský úsměv. Rozverně si pohazoval s pouzdrem, které své lásce sebral ve snaze svést ho.
Sakra, jdu pozdě, nadával v duchu Naruto, když stanul před dveřmi třídy, kde probíhala hodina. Vešel dovnitř, v hlavě výmluvu o tom, že mu zavolala babička, ať prý jí koupí nového čaroděje, že ten starý umřel. Hm, to asi nebude moc věrohodná výmluva. Za pochodu ji bleskurychle změnil na výmluvu o tom, že ta babička mu zavolala, ať jí urychleně zajde koupit lístky na fotbal, protože dneska hraje KFC Baník Otrava proti Mc Prdno a že už je to skoro vyprodané. A když jí to nepřinese do patnácti minut, tak to bude chyba v Matrixu a nepředvede mu trik se špičatým kloboukem. Hm, to asi taky nebude moc věrohodná výmluva. Naruto se na to vysral, pozdravil a šel do lavice. Až tam si všimnul, že za katedrou nikdo nesedí. Plácl se po čele. Třída vyprskla smíchy.
„Kdes byl, ty buzno?“ zeptal se ho s odporným výrazem Sasuke, jeho nedobrovolný spolusedící.
„Co je ti po tom?“ zeptal se ho Naruto. Co se má ten hajzl namyšlený co starat o to, kde byl Naruto o přestávce? Nejradši by si přesedl k Hinatě nebo Sakuře, jeho dvěma nejlepším kamarádkám, ale to by ten magor puntičkářský, co ho mají na tu matiku, asi vyletěl z kůže.
„Zapíchal sis?“ pokračoval Sasuke.
„Drž hubu,“ odbyl ho Naruto. Vtom vešel do třídy učitel a všichni chtě nechtě museli ztichnout.
„Po hodině si to s tebou vyřídím,“ naklonil se k němu Sasuke.
Tsche, jenom se naparuje, řekl si Naruto. Moc Sasukemu nevěřil. Vždycky měl takové řeči, ale skutek utek.
Hodina matematiky naštěstí byla poslední, jinak by blonďáček ve škole asi umřel nudou. Bleskurychle si sbalil věci a pádil za Kakashim. Ten naštěstí taky končil, takže by na sebe měli mít fůru času. Naruto přece potřeboval to pouzdro! Urychleně vyběhl na chodbu. Už byl v půli cesty ke schodům, když tu se před ním zjevil Sasuke.
„Kam jdeš?“ pravil klidným vyšším hláskem.
„Co ti po tom?“ ohradil se Naruto. Sasuke se podíval na schodiště a když si vzpomněl, kdo má tam nahoře kabinet, chtělo se mu zvracet.
„Jdeš za tou buznou, že? Ty odporný zmetku!“
„Komu říkáš buzno?! Komu říkáš zmetku?! Tyy…“ napřáhl se Naruto. Ten hajzl si zaslouží pár facek!
„Viděl jsem vás škvírou ve dveřích,“ provokoval Uchiha, „Byl jsi v jeho kabinetu. A dělali jste… FUJ!“ chytil se za ústa od toho, jak ho natáhlo. Naruto zdřevěněl. Tohle… Kdyby ten hajzl něco jen cekl… Tak Kakashi na hodinu letí pryč! Tohle se nikdy nikdo nesmí dozvědět!
„Sasuke, jestli někdy něco jen cekneš, cokoliv, tak přísahám, že se ti krutě pomstím!“ procedil mezi zuby blonďáček.
„Jak? Zadusíš mě ramenem? Radši bys jím měl urychleně zadusit sebe jinak to, co s tebou teď provedu, to bude bolestivá smrt. A takhle skoncuju i s tím tvým Kakashim. Vztah učitele a studenta se ve škole přinejmenším netoleruje,“ pravil a hlava se mu v tu ránu otočila na stranu. PLESK! Naruto mu vlepil další facku. A další! Rána střídala ránu, Sasuke chvíli stál jak omámený.
„Tak ty si ze mě budeš dělat fackovacího panáka, jo?! No počkej, ty hajzle!“ křápnul mu Sasuke jednu jemně. Naruto ale s přehledem uhnul.
„Ty si myslíš, že jsi king?“ otočil se a pak BŘINK! Vzápětí to ale schytal dvojnásob. Jedna rána! Druhá! Třetí! Čtvrtá! Pátá! Šestá! Sedmá! Osmá! Uchiha ho mlátil jak o duši! Zasáhl hlavu, zasáhl hruď, zasáhl břicho! Blonďáček, ochromen silou jeho úderů, klesl na zem. A to neměl dělat. Jeden kopanec do břicha, druhý, třetí, čtvrtý! Naruto už neměl sílu se ani hnout, natož bránit. Nemohl ani křičet od toho, jak měl vyražený dech.
„Pro všechny odporné buzny na světě!“ kopnul ho Sasuke do rozkroku. Narutovi vhrkly slzy do očí.
„Ale ale, přece nebudeme plakat?“ sklonil se k němu černovlásek. S odporem na něj pohlédl a konečně se sebral a odešel. Naruto ležel na zemi a držel se za bolavé břicho, modrý od toho, jak nemohl dýchat. Snažil se neplakat a popadnout dech, ale nemohl.
Omdlel. Jeho tělo tam jen bezvládně leželo a nejevilo známky života. Uběhly dvě hodiny a stále tam jen tak leželo. Najednou se ozvaly blížící se kroky.
„Naruto!“ zvolal Kakashi, který naštěstí šel náhodou kolem. Nakonec ještě musel zůstat v práci a něco dodělat. Který hajzl tohle jeho Narutíkovi udělal?! Bez váhání se k němu sklonil, zkontroloval dech i tep a zavolal záchranku. Když zjistil, že netepe a nedýchá, okamžitě jednal. Nesmí umřít! Po asi čtvrt hodině se mu povedlo přivést Naruta k vědomí. Blonďáček se udiveně rozkoukával a snažil se vzpomenout si, co se vlastně stalo a dobrat se k tomu, co tu dělá Kakashi a proč on leží v jeho náručí a proč ho bolí celý člověk. Nicméně mu to přišlo krásné.
„Tohle bylo to nejkrásnější probuzení, co jsem kdy zažil,“ pravil, když se vzpamatoval, a vděčně se na něj podíval. To už zde ale byli záchranáři, kteří jej nakládali na nosítka.
„Prosímvás… Jak dlouho tam bude? Co s ním vůbec je?“ zeptal se s obávanými v hlase Kakashi lékařů.
„No, vypadá to na otřes mozku a zlámaná žebra. Za dýl jak týden ho nepustíme a to se ještě bude muset hodně šetřit,“ zněla odpověď a sanitka odjela. Kakashi nemohl věřit svým uším a stál tam jak opařený. Tohle… Který hajzl mu mohl udělat tohle?! Za to zaplatí! Hodně za to zaplatí! Kakashi se mu pomstí i za svou lásku! Nakonec se sklíčeně sebral a odešel domů. Který hajzl mu tohle udělal?! Jak jen mohl?! Bude za to tvrdě pykat!
*Večer o týden později*
Ozval se zvonek u vchodových dveří. Kakashi zrovna seděl v obýváku a mezi myšlenkami na Naruta se snažil uvažovat o zítřejší látce, kterou bude se studenty probírat ve škole.
„Kdo je tam?“ pravil nevrle do telefonu.
„Naruto,“ uculil se kluk do sluchátka, i když to dotyčný neměl šanci vidět. Už ho z nemocnice pustili a cítil se skvěle. A chtěl se cítit ještě lépe, a proto zašel za svým senseiem. Chtěl ho překvapit.
„Lásko!“ pravil radostně Kakashi. Vůbec nevěděl o tom, že Naruta už propustili domů!
„Hihi,“ uculil se blonďáček, když se otevřely dveře Kakashiho bytu. Byl uvítán velkým objetím a vděčným polibkem na rty. Konečně mohl být v jeho objetí! Samou radostí se ho nechtěl pustit! Vyskočil mu do náruče.
„A teď směr obývák,“ poručil.
„Ale no tak,“ protáhl Kakashi.
„Žádné ale. Směr obývák!“ řekl blonďáček neústupně. Kakashi se naoko schlíple rozešel do oné místnosti a tam svou lásku posadil na gauč.
„Co tu děláš?“ ptal se.
„Co by? Slíbil jsem ti přece tehdy, že ti to vynahradím, tak jsem tady,“ zamával mu Naruto svíčkami, které si jen tak mimochodem přinesl s sebou, před očima. Kakashi je zapálil.
„Tak vynahradit, jo?“ přelezl si nad něj. Naruto se usmál.
„Vynahradit,“ odpověděl a prstem mu přejel po lícní kosti.
„Ale nemáš se šetřit?“
„Na to teď kašlu,“ řekl a přitáhl si ho za bradu. Vášnivě ho políbil a prsty jej přitom jemně šimral na jeho heboučké šíji. Kakashiho příjemně hřejivé dlaně přitom ucítil na svých ramenou. Cítil, jak usedá na jeho klín a hladí ho po bocích a zadečku. Konečně! Naruto se v jeho dotecích naprosto ztrácel, byly tak vzrušující! Narutík se zachvěl touhou po Kakashiho dokonalém těle. Přivádělo ho k šílenství! Týden bez sexu! A teďˇse ta touha po jeho lásce v něm prostě nahromadila… Letmo ho šimral na krku, za uchem a na šíji. Bavilo jej vnímat, jak se Kakashi pod jeho doteky ošívá, líbilo se mu to. Ještě chvíli si toho užíval, ale pak se ze rtů přesunul rovnou na hruď. Rychlostí blesku mu stáhnul tričko, které hodil pryč, a už se věnoval jeho bradavkám. Jednu nejprve olízl. Pak ji ofoukl a na chvilinku vsál do úst. Hravě ji žužlal. Kakashi se pod jeho péčí chvěl vzrušením. Přiváděla ho k šílenství! A ještě více ho vzrušilo, když Naruto tohle zopakoval i s jeho druhou bradavkou! A když si s oběma začal hrát svými nenechavými prstíky a rty se věnoval těm jeho, šedovlásek se už neudržel a mezi polibky tichounce zasténal. A když si Naruto vysedl na jeho klín, čímž vzrůstající erekci přitlačil zpátky, tak Kakashi zasténal ještě hlasitěji. Byl již vzrušený na neúnosnou míru! Nevěřil, že je možné, aby byl vzrušený ještě více a vydržel to… No Naruto ho v tom ujistil. Hřejivými dlaněmi lehoulince přejížděl po jeho horkém těle. Chvilinku se zdržel na šikmých břišních svalech, senseiově citlivém místečku. Kakashi sykl vzrušením. Přitáhl si toho malého nezbedu za zadeček k sobě.
„Naruto,“ šeptl mu do ouška takovým tónem, až z toho dotyčnému přejel mráz po zádech.
„Senseii,“ pověděl stejným hlasem blonďáček. Kakashiho pro změnu polilo horko. Vášnivý polibek. Naruto cítil, jak senseiovy ruce putují po jeho bocích, velice citlivém místečku, k dolnímu okraji trička a přetahují mu je přes hlavu. Milerád se nechal svléknout a opečovávat svoje bradavky.Kakashi je žmoulal mezi prsty a žertovně za ně tahal. Naruto se na něj za tichounkého sténání natiskl. Chtěl ho! Okamžitě! Ale nejdřív chtěl něčeho docílit…
Svlékl svému senseii kalhoty. Povalil ho na záda a sklonil se k jeho rozkroku. Mezitím cítil, jak Kakashi obnažuje pro změnu jeho. Naruto mu nehtem přejel od varlat až po žalud. Kakashi sykl. Naruto v dlani promnul jeho varlata. Kakashi zasténal. Naruto jeho penis pohltil do úst. Náruživě jej sál a kroužil přitom hlavou. Poslouchal Kakashiho slastné vzdechy, byl jimi úplně unešený! Ukazováčkem a prostředníčkem zabloudil v jeho otvoru. Chvíli si svoji lásku připravoval. Stále kroužil hlavou a sál jeho erekci. Nenechavými prstíky malinko poškádlil prostatu. Pokojem se ozývaly Kakashiho slastné steny. Ještě chvíli a vyvrcholí! Ale Naruto znenadání přestal. Uke se na něj nechápavě podíval. Pak už tomu ale rozuměl dokonale.
Blonďáček si totiž nasadil prezervativ, použil lubrikant a na jeden příraz do své lásky pronikl. Chvíli přirážel. Když už byl dostatečně vzrušený, uchopil Kakashiho úd do dlaně a stimuloval jej. Obývákem se ozývaly jejich divoké steny. Pár okamžiků a oba s výkřikem jména toho druhého najednou vyvrcholili. Naruto z něj opatrně vystoupil. Oba ulehli na pohovku a přikryli se dekou, Narutík schoulený v Kakashiho náručí.
„Sasuke za to, co ti udělal, dostane trojku z chování a o tom, že nás viděl, necekne ani slovo. Za to se ti zaručuji, lásko,“ políbil ho Kakashi na šíji a přitiskl si jej víc k sobě.
„Fakt? Děkuji. Zasloužil si to,“ otočil se k němu Naru.
„Zamálo, pro tebe cokoliv,“ usmál se šedovlásek.
„Fakt? I to pouzdro?“
„Etoo….“ poškrábal se Kakashi na hlavě. Radši se sklonil k blonďáčkovým rozkošně našpuleným rtíkům.
„Až po tomhle,“ pravil a věnoval mi láskyplný francouzský polibek.

2 komentáře:

  1. Děkujiiii moc ;DD* Bylo to úžasný...
    Sasuke, taková svině, Kakashi jen do něj!!! XD*
    Tohle našemu Narutíkovi nesmí nikdo dělat! ;)
    Hmm, vážně nechceš udělat pokráčko??? O:) Taková pomsta Sasukemu. XF ^.^

    OdpovědětVymazat
  2. To by bolo výborné! Krutá, veľmi krutá pomsta!

    OdpovědětVymazat